Past minimálních záloh
- Pojistné se u OSVČ počítá z 55 % daňového základu — a velká část OSVČ platí jen minimální zálohy (minimální vyměřovací základ od roku 2026 činí 40 % průměrné mzdy).
- Stát pak důchod počítá z tohoto nízkého základu: OSVČ s reálným příjmem jako zaměstnanec může mít výrazně nižší státní důchod — často blízko minimu.
- Ověřte si to černé na bílém: přehled dob pojištění a odhad důchodu najdete v portálu ČSSZ (eDůchod). Spočítejte si pak svou důchodovou mezeru — u OSVČ bývá největší.
Co OSVČ chybí — a čím to nahradit
- Žádný příspěvek zaměstnavatele (benefit do 50 000 Kč/rok se vás netýká). Tenhle výpadek musíte dohnat vlastními vklady.
- DPS s vkladem 1 700 Kč/měs. — státní příspěvek 340 Kč/měs. (4 080 Kč ročně) je jediná „cizí“ koruna, na kterou OSVČ dosáhne.
- DIP na zbytek — daňový odpočet od první koruny a nízké poplatky; pro OSVČ často výhodnější než přeplácet DPS nad 1 700 Kč.
Daně: všechno v přiznání
- Odpočet až 48 000 Kč ročně (DPS nad 1 700 Kč/měs. + DIP od první koruny) uplatníte v daňovém přiznání jako nezdanitelnou část základu daně — postup v kapitole Daňový odpočet prakticky.
- Pozor u paušální daně: kdo je v paušálním režimu, nepodává přiznání a odpočty (včetně DPS/DIP) uplatnit nemůže. Státní příspěvek k DPS ale dostává dál.
Vyšší zálohy, nebo vlastní spoření?
Dobrovolně vyšší zálohy na pojistné zvednou budoucí státní důchod, ale peníze jsou nevratně pryč a zhodnocení neovlivníte. Vlastní spoření (DPS + DIP) zůstává vaše, dědí se a rozhodujete o něm vy. Většině OSVČ proto dává smysl platit zálohy podle zákona a rozdíl investovat — konkrétní čísla si porovnejte v kalkulačce.
Co si odnést
- Minimální zálohy = minimální důchod. Zjistěte si svůj odhad v eDůchodu.
- DPS 1 700 Kč/měs. (státní příspěvek) + DIP na zbytek (odpočet, nízké náklady).
- Odpočty uplatníte jen v přiznání — v paušálním režimu je nevyužijete.